SHRNUTÍ
Dle aktuálně platné právní úpravy probíhá hlasování ve volbách v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.
Česká vláda schválila 1. února 2023 návrh zákona o správě voleb. Návrh zákona byl předán k projednání Parlamentu ČR.
Součástí návrhu je i změna doby konání voleb: „Na území České republiky se volby konají v pátek. Hlasování začíná v 7:00 hodin a končí ve 22:00 hodin.“ (Obdobná úprava je navržena i pro hlasování v zahraničí.)
Tato petice je občanskou snahou o to, aby volebními dny byly i nadále pátek a sobota, s obvyklými časy hlasování.
ODŮVODNĚNÍ PETIČNÍHO NÁVRHU
Neexistuje žádný zásadní důvod měnit dlouhodobě používaný systém voleb, který se osvědčil a který funguje.
Původní důvodová zpráva k návrhu zákona mj. uváděla: „Zastaralý je také model konání voleb ve dvou volebních dnech.“
Předkladatel zákona nijak nespecifikoval, z čeho zastaralost dovozuje a jak se tato tvrzená zastaralost (negativně) projevuje. V každém případě zastaralost není a nemůže být důvodem pro změnu zákonné úpravy. Nový zákon je žádoucí v případech, kdy dosavadní řešení nefunguje, resp. přestalo fungovat. V opačném případě se jedná pouze o generování „zákona pro zákon“, což samo o sobě vede ke zvýšení byrokracie a finančních nákladů.
Hlavní nevýhody vládního návrhu jsou následující:
- Vyloučení volební účasti některých občanů
Ve vypořádání připomínek k návrhu zákona se mj. uvádí: „Nebyl identifikován typ voliče, který by mohl volit jedině v sobotu a musel svoji voličskou motivaci kvůli hlasování v pátek potlačit.“Toto tvrzení lze považovat za poněkud zjednodušující – spíše než za výsledek důsledného ověření. Autor petice uvádí tři skupiny, v nichž mohou někteří voliči volit jedině v sobotu (resp. jen v jeden ze dvou dnů):
a) Lékaři, hasiči a další profese, u nichž jsou či mohou být uplatňovány pracovní směny o délce 24 hodin.
Například v případě bezpečnostních sborů platí následující: „Za dvousměnný nebo třísměnný režim služby se považuje režim služby, v němž se příslušníci vzájemně střídají ve dvou nebo ve třech směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích.“ (§ 53 zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů).
Pak stačí, aby příslušná 24hodinová směna začínala např. v pátek v 7 hodin ráno, a dotyčný zaměstnanec by při nové úpravě voleb neměl možnost odvolit.
b) Pracovníci, kteří odjíždějí na celý týden do zaměstnání do vzdálené lokality a domů se vracejí až v pátek večer.
c) Pracovníci např. ve výrobě, kteří mají v den voleb (pátek) dvě směny (typicky od 6 do 22 hodin).
Pro úplnost lze zmínit, že původní návrh zákona počítal s možností volit s předstihem, ve středu na obecním úřadě. Tento postup by podpořil volební účast. Ovšem tato možnost byla v konečné verzi vládního návrhu vypuštěna. (V této souvislosti lze zmínit, že volební program koalice Piráti+STAN v roce 2021 mj. obsahoval tuto pasáž: „Zkrátíme volby na jeden den a současně umožníme volit s předstihem“.)
- Komplikace pro rodiče a učitele
Volební místnosti jsou často ve školách. Navrhovaným termínem konání voleb po celý pátek by došlo k výraznějšímu zásahu do organizace školního dne, než jak je tomu v současnosti.Návrh mj. přináší ředitelům škol možnost vyhlásit pro žáky volný den. Tato možnost ale není (především pro rodiče menších dětí) vhodným řešením.V důvodové zprávě se také uvádí, že škola může v den voleb zorganizovat školní vyučování mimo budovu školy (školní výlet, exkurze, divadelní či filmové představení). Tento postup může představovat komplikaci pro pedagogický sbor.
Z obou důvodů tak dochází k situaci, kdy řešení pseudoproblému (údajně nevyhovující termín voleb) přináší nové problémy, a to problémy reálné (zajištění péče o malé děti a/nebo nutnost změny školního rozvrhu). Takový postup není logický.
Obecně nemá opodstatnění kvůli volbám (které mohou probíhat jako dosud) zvyšovat omezení školního vyučování nad rámec současného rozsahu.
- Větší náročnost zpracování a vyšší riziko chybovosti
Volební den by nově měl trvat 15 hodin. Sčítání hlasů, které by mělo bezprostředně následovat, by pro členy volební komise představovalo velkou zátěž (zejména v případě voleb do zastupitelstev ve větších městech). Nelze rovněž vyloučit riziko zvýšení chybovosti zpracování, s ohledem na celkovou délku „pracovního dne“ komisařů.Volební komise se již dnes potýkají s nedostatkem zájemců o práci v komisi. Vidina volebního „maratonu“ zřejmě zájem o činnost komisaře nezlepší.
K ARGUMENTŮM V DŮVODOVÉ ZPRÁVĚ K ZÁKONU
Dle odůvodnění návrhu zákona mají být hlavní výhody změny tyto:
„Zamezení spekulacím o možných podvodech při přechovávání volebních schránek a volební dokumentace mezi prvním a druhým dnem voleb.“
Primárním účelem zákonů nemůže být snaha zamezit těm či oněm spekulacím. Zpochybnit lze cokoli, ke spekulacím může vést jakékoli opatření, včetně vládou navrhované úpravy. Nadto přechovávání schránek a dokumentace nikdy nebylo předmětem výrazných výhrad (např. v podobě početně významných stížností v tomto smyslu k Nejvyššímu správnímu soudu).
Skutečnost, že tvrzení o spekulacích není dostatečně podloženo, ostatně vyplývá i z připomínek místopředsedy vlády pro digitalizaci. Ten mj. uvedl: „V první řadě je třeba vyjasnit, zda Ministerstvo vnitra skutečně má takové poznatky a zda s nimi takto pracuje. Na jednom z pracovních jednání toto bylo uváděno jako hlavní a nejzásadnější argument, zatímco na jiném jednání toto tvrzení bylo silně zpochybňováno.“
Další argument v odůvodnění návrhu zákona je následující:
„Snížení nároků na organizaci voleb, zejména pokud jde o pronájem a blokaci prostor využívaných jako volební místnost a zajištění veřejného pořádku v okolí volebních místností.“
Argument snížením nároků na organizaci voleb a na blokaci prostor zpochybňuje sám předkladatel zákona. V jiné části odůvodnění této změny totiž popisuje řešení, které by mělo v případě zavedení celodenního pátečního hlasování umožnit využití prostor ve školách (obvyklé místo hlasování) v době školního vyučování. Jinak řečeno, předkladatel navrhuje řešení, ze kterého naopak vyplývá zvýšení organizačních nároků v době voleb na straně škol.
Vzhledem k tomu, že volební místnosti se často nacházejí v budovách veřejných institucí (školy, obecní úřady), není zřejmé, jaká úspora související s pronájmem by měla reálně vzniknout.
Ze samotné důvodové zprávy k zákonu vyplývá (bod 7.1.1), že případná finanční úspora v důsledku změny je nejednoznačná či sporná: „S redukcí hlasování na jeden volební den bývají spojeny úvahy o finančních úsporách. Ty budou dílčího rázu, zejména tam, kde jsou volební místnosti zajišťovány formou pronájmu. […] Nesníží se náklady na odměny členů okrskových volebních komisí. Také doba využití volební místnosti se dramaticky nesníží. Po ukončení hlasování je navíc potřeba počítat i s časem na sčítání hlasů, které bude probíhat do nočních hodin.“
Obdobně v části 7.1.5 důvodové zprávy se k dopadům změny konání doby voleb na rozpočet pouze neurčitě uvádí: „Vyčíslení závisí na místních podmínkách.“
Předkladatel zákona rovněž nezmiňuje, jaké náklady či nároky jsou ve stávajícím režimu kladeny na zajištění veřejného pořádku. (Pro ilustraci: Autor petice spadá dle bydliště do okrsku s největším počtem oprávněných voličů, aktuálně zhruba 1200, ve městě Příbram. Pravidelně se účastní všech voleb. Nikdy nezaznamenal ani narušování veřejného pořádku, ani přítomnost bezpečnostních složek.)
„Z pohledu členů okrskových volebních komisí je výhodné, že po splnění úkolů v komisi budou moci využít zbytek víkendu k odpočinku a nebude potřebné řešit otázky nástupu do zaměstnání, pokud by sčítání hlasů probíhalo například až v noci z neděle na pondělí.“
Zde se autor petice táže, v kolika případech za posledních několik desetiletí se stalo (při ukončení voleb v sobotu ve 14 hodin), že sčítání probíhalo až do noci z neděle na pondělí?
Shrnuto, výhody prezentované v důvodové zprávě jsou zanedbatelné, ne-li sporné.
Nadto v důvodové zprávě nejsou nijak zásadně zohledněny nevýhody navrhovaného řešení, kterými jsou případné výhody více než vyváženy.
Další protiargumenty k vládnímu návrhu jsou k dispozici na stránce Zákon a podklady, v části „Vybrané připomínky“.